Snad každý z nás má na těle nějakou jizvu. Často se jí věnujeme hlavně v době, kdy je čerstvá. To o ni pečujeme o ni, masírujeme ji, aby se dobře zahojila a byla co nejméně viditelná. Postupem času však jizvu většinou přestaneme vnímat a necháme ji být.
Jizvy ale nejsou jen „vzpomínkou na kůži“. Ovlivňují fascie, lymfatický systém, nervy i svaly a mohou narušovat přirozené propojení jednotlivých částí těla. Někdy se proto stává, že se obtíže objeví až po letech. A to klidně na úplně jiném místě. Například jizvy po zubních zákrocích mohou souviset s bolestmi krční páteře, šíje nebo oblasti klíční kosti.
V takovou chvíli může nastat čas věnovat pozornost i starým jizvám.
Aby jizva vznikla, muselo dojít k násilnému zásahu do těla. Úrazem, chirurgickým zákrokem, řezem. Tělo se s touto zkušeností vyrovná po svém: tkáň může ztuhnout, ztratit citlivost nebo se odpojit od okolních struktur. Cílem péče o jizvu je pomoci této oblasti znovu se začlenit do celku těla.
Jizva často potřebuje pravý opak toho, co zažila: jemnost, respekt, bezpečí, přítomnost a čas. Prostor, ve kterém se může znovu „oživit“, změknout a umožnit proudění tkání i emocí.
Péče o jizvy může probíhat jemným dotykem i bez přímého fyzického kontaktu, prací v energetickém poli. Vždy záleží na konkrétní jizvě, jejím stáří a příběhu, který v sobě nese.
Pokud při čtení těchto řádků cítíte, že se vás to týká, a vaše jizva jako by říkala: „Ano, přesně tak.“ pak ji možná stojí za to vyslyšet a dopřát jí péči.
K práci s jizvami jsem se dostávala postupně, s rostoucí masérskou praxí. Začínala jsem klasicky s cílem ulevit od bolesti a pracovat se svaly. Postupem času se však prohlubovalo mé vnímání těla a respekt k jeho přirozené moudrosti.
Začala jsem si více všímat rozdílů v tom, jak jsou lidé v kontaktu se svým tělem. Jednou z oblastí, které bývají dlouhodobě opomíjené, jsou právě jizvy.
V jizvách se často ukládají nezpracované emoce, napětí a zablokovaná životní energie. Přitom právě ony mohou být jemnou a citlivou prací postupně uvolňovány.
Moje práce s jizvami je postavená na jemnosti, respektu a plné přítomnosti. Nesnažím se nic „lámat“ ani tlačit. Vytvářím bezpečný prostor, ve kterém tělo samo ukazuje, co je připravené pustit a otevřít. Sílu jemnosti jsem hluboce pochopila také díky manuálním lymfatickým masážím, které mi ukázaly, že právě jemnost je často tou nejúčinnější cestou k uvolnění a regeneraci.
Péči o jizvy jsem se učila u Pavly Skálové. Inspirativní rozhovor s ní na Youtube najdete zde: https://youtu.be/MQFpKvBfl38?si=6_52hEvy1umBrAIC
Masáže Jitka Pelikánová